1/ Chcete jeho léčbou obhajovat krádež? Neříkám, že jednoznačně ne, ale ani bych neřekl, že jednoznačně ano…. ono je oblíbené to ukazovat jen z jedné strany, ale je třeba vidět i tu druhou.

2/ Je chyba se na to dívat tak, že kdo by v dnešním světě neměl na to si platit pojištění, neměl by na to ani bez státu; většinu našich příjmů si bere stát a platí z toho mimo jiné i to pojištění. Kdyby nebral, lidé by si mohli ze svých příjmů dovolit dvojnásobek (a často i více) statků než teď, mimo jiné i to zdravotní pojištění.

3/ Dále je třeba uvážit, že jsou lidé, kteří se mohou vědomě rozhodnout si zdravotní pojištění neplatit, protože mají jiné priority. Jejich priority mohou být celkem libovolné, každopádně vyšší než to pojištění. Umím si představit, že někdo má své životní cíle, na jejichž splnění potřebuje zdroje a to tak zásadně, že je ochoten kvůli nim i riskovat své zdraví (a investovat ty peníze jinam a pojištění raději neplatit a doufat, že neonemocní). Stát mu tu možnost prostě sebere tím, že mu ty peníze na pojištění vezme násilím a donutí jej to pojištění zaplatit, i když nechce. Otázka zní, proč brát lidem možnost učinit toto rozhodnutí; a zejména zda a jak moc je to morální či nemorální.

4/ Pomoc může být i dobrovolná. Vezměte si třeba Vás osobně. Hrozně Vám vadí, že by takový člověk neměl na léčení; tak to byste mu určitě přispěl, ne? A asi nebudete sám. Takže tímto způsobem si těch pár lidí, kteří by hypoteticky na léčení něměli ani tak (bez daní), neplatili by si ani pojištění, může získat příspěvky od těch, kdo chtějí pomoci.

Další věc je, že soukromé zdravotnictví bude pravděpodobně efektivnější, ergo spotřebuje na stejnou léčbu méně zdrojů, ale o tom více v desátém dílu.

Já tam ten důkaz teda nevidím, asi jsem vskutku nechápavý:-)
Ovšem pobaví, když dotovaní solárníci, jsou podle K.V. asi nějaký produkt volného trhu:-)
Ostatní se nese v analogickém duchu. Ale tu stejně žádný argument nezapustí kořeny…

1/ OK, zde je to jednoduché, jsou celkem dvě možnosti:
Služba „autobus na malé vesnice“ je buď něco, za co jsou lidé schopni a ochotni platit, v takovém případě je tam potenciál pro zisk a chopí se toho soukromník; nebo to je něco, co lidé nejsou schopni a ochotni platit (protože preferují jiné věci), pak by se toho žádný soukromník nechytil (byl by ve ztrátě), pak ale taková služba nemá existovat, protože stojí více zdrojů, než kolik lidem přináší užitku.
Toto je věc, kterou většina etatistů nechápe, přesto je naprosto zásadní. Každá služba něco stojí a přináší nějaký užitek. Jestliže se služba sama „nezaplatí“, znamená to, že náklady na její provozování jsou příliš velké v poměru s tím, kolik užitku přináší. Taková služba by poskytována být vůbec neměla.
Lidé na vesnicích by tedy měli možnost buď si pořádit auta, nebo se nějak domluvit a dopravovat se někam k nejbližšímu většímu městu společně, nebo prostě nabídnou soukromníkovi, že mu budou platit za lístky na autobus více peněz, aby se mu vyplatilo tam jezdit. Případně tam nemusí jezdi celý velký autobus, ale třeba jen nějaký mikrobus a podobně. Řešení, které se finančně nevyplatí, prostě a jednoduše spotřebovává více zdrojů, než kolik přináší užitku.

2/ Proč by měl někdo stavět Temelín v této situaci? Kdyby to bylo výhodné, postaví jej. Jestliže jej nepostaví, znamená to, že se to nevyplácí a dostaven by být neměl. Vizte bod 1/, je to stejný princip.

3/ Jasně, dokud do toho bude zasahovat stát, bude to na prd. Pokud by ale stát nezasahoval, rozhodně by si nějak poradili; a kdyby neporadili, asi by tu Prahu opustili, že? Nicméně to se asi těžko stane, protože si poradí.

4/ Vlivem soukromého podnikání? Zrovna tyto oblasti!
Pití metanolu: podívejte se na daň na etanolu a metanolu! Kdyby tam nebyl tento státem vytvořený rozdíl, zdaleka by se tento byznys nevyplatil. Ono je to takové oblíbené, že stát nějakým naprosto nesmyslným zdaněním vytvoří příležitost pro podvodníky, aby pak mohli socialisté nadávat na to, že „trh to nezvládl“.
Konina a sůl z polských silnic: Jak moc je jen dotované zemědělství? Ze všech stran a všude je dotované tolik, že už to prakticky není vůbec tržní obor, ty ceny jsou neuvěřitelně deformované.
Nemůžete nadávat na trh tam, kde stát napřed ukrutně zdeformuje podmínky; pak trh logicky reaguje na tyto státní zásahy a není to vůbec hezké.

Co je to trh, jsem si s dovolením nastudoval. Používám slovo trh v takové souvislosti, v jaké jej používali například ekonomičtí velikáni Eugen von Böhm-Bawerk, Carl Menger, Ludwig von Mises, Friedrich August von Hayek, Murray Newton Rothbard, Norman Stephan Kinsella, Hans-Hermann Hoppe či Walter Edward Block; definuji trh tak, jak jej definují ve svých dílech oni.
Vy používáte nějakou definici trhu, kterou jste tu pouze jednou vykřikl a předpokládáte, že je to ta jediná správná. Mimochodem, můžete mi říci, kde jste si tu definici nastudoval Vy?
Neříkám, že je to špatná definice, definice nemůže být sama o sobě špatná, je to prostě jen o tom, jak používáme některá slova. Já slovo trh s dovolením používám tak, jak jej definují výše zmínění ekonomové. Chcete-li mi něco vyvracet, těžko můžete přijít s definicí vlastní a tu pak napasovat do mých tvrzení, kde jsem slovo trh používal tak, jak jsem již výše uvedl.
Dále nechápu, proč si zase nemůžete odpustit útoky; k čemu je to dobré? Chceme diskutovat, nebo se urážet?

2/ Toto tvrzení nemáte opět podepřené vůbec ničím, je to pouze Váš osobní dohad. Ano, vstup do odvětví je drahý, ale například výstavba umělých ostrovů je mnohem dražší, přesto to soukromníci dělají, protože očekávají zisk v nějakém šíleně dlouhodobém horizontu. Když mohou stavět ostrovy, proč by nestavěli i elektrárny?

3/ To není pravda. Vyšroubuje-li vlastník toho potrubí ceny do nebes, mohou nastat dvě možnosti: buď někdo postaví jiné potrubí (ignorujíce Váš axiom, že k městu vede jen jedno potrubí), nebo někdo najde způsob, jak brát (a filtrovat) levně vodu v malém rovnou z řeky, která tím městem typicky teče…. a i kdyby se toto nestalo, moc vysoké ceny vody budou pro lidi v tom městě likvidační, takže se začnou přesouvat jinam, kde jsou ty ceny přijatelné, čímž začne dodavatel ztrácet zákazníky (ale k tomu patrně vůbec nedojde, protože konkurence může existovat i zde).
Navíc Vy si to celé představujete tak nějak jako většina socialistů, tedy že když nebude státu, to potrubí začne vlastnit nějaký nenažraný kapitalista, který všechny sedře z kůže…. to potrubí vedoucí k sídlišti mohou například spoluvlastnit majitelé těch bytů.

4/ Někteří sociálně slabí bydlet pravděpodobně nebudou, ale to nebydlí ani teď. Jinak že se majiteli „nevyplatí“ dělat levné bydlení, je poměrně nesmyslné tvrzení. Je to něco jako když na počátku devadesátých let někteří politici a ekonomové (!!) tvrdili, že musíme mít centrálně plánovaný prodej potravin, protože jinak všichni zavřou krámky s potravinami a postaví místo nich butiky, protože to je ziskovější. Není tomu tak. Vše je o poptávce a nabídce. Poptávka po levném bydlení bude generovat nabídku levného bydlení (pochopitelně méně kvalitního než drahého, takže s menšími náklady).